Numberpolis
Pod námi se do dálky rozprostírala E2 a nedaleko od úpatí hory, na které jsme se vynořili se rozprostírala Numberpolis. Z této výše byla znát zvláštní architektura města. Jednotlivé čtvrti byly uspořádány do Apoloniových, Fordových, Archimedových a Pythagorových kruhů a kružnic, mezi nimi se objevovaly chordály a potenční body. Fí, která toto město již navštívila, nás upozorňovala na místní pozoruhodnosti. Uprostřed všech kruhů se tyčil Mandelbrotův Fraktální palác, v jeho okolí se vypínaly Juliovy množiny. Hausdorff-Besicovitchova třída dimenze 2/3 spojovala tyto stavby s velkou kruhovou Erénou. Stavby byly utopeny ve svinibrodské a chromoxidové zeleni Stern - Brocotových stromů. Vrchním a jediným vládcem metropole byl Velký Určitý Integrál obklopený řadou Primitivních funkcí a nespočetnou množinou reálných mezí. Město obývala pouze reálná čísla - reálové. Komplexním číslům - komplexům a dalším strukturám byl vstup přísně zakázán. Město obklopovala vysoká hradba postavená z terakoty, penteraktů a teseraktů. Brány města byly střeženy těžce ozbrojenými Liouvillovými Čísly. Do města jsme po běžné kontrole naší reálnosti vstoupili Fermatovou branou nad kterou byl vytesán Shläfliho symbol pro tetrahedron {3,3}. Při vstupu nás potkala drobná nepříjemnost. Naši omikroni spatřili Laguerrův polynom L1 a uhryzali mu alfa. Fí přesvědčila strážné ortonormality, že se o tak velkou škodu nejedná a že by to po dosazení nuly dopadlo úplně stejně. Propustili nás s tím, že omikrony budeme mít dále jen na řetězovém konečném zlomku (1,1,1,1). U prvního informačního polynomu x2+c jsme se po dosazení dozvěděli, že se můžeme ubytovat v jedné Juliově množině a večer navšívit Erénu, kde se dnes pořádají již tradiční číselné hry. Během ubytování jsme zjistili, že to s tím přísným zákazem vstupu komplexních čísel není tak zlé. Uvnitř množiny se to jimi jen hemžilo. Jen bylo zvláštní, že všichni vláčeli za sebou připoutanou Absolutní hodnotu menší než 2. S jejich reálnými částmi jsme se brzy spřátelili. Konec konců, imaginární části se zde v reálném světě projevovali jen na ose y a tak jsme je ani neviděli. Večer se nám představili naši průvodci cyklicky ukrytí v rovnici x4+1=2yz. Oba dva jsme pozdravili a odebrali jsme se do Erény.