Geomgarden

Geomgarden

Před odjezdem z Numberpolis jsme navštívili grandiózní zahrady Geomgarden. Nad vstupní branou byla z propletených větví Mandelbrotova stromu v životní velikosti umístěna Pythagorova věta s umělecky propracovanými odvěsnami. Hlavní cesta byla lemována Descartovými souřadnicemi a úsečky vkusně zakončovaly Möbiusovy kruhy. Při pohledu do dáli se cesta zdála čistě Cayelova, ale nám to zase tolik nevadilo. Zahnuli jsme doprava a ocitli jsme se u Eulerova trojúhelníkového pavilónu. Pozdravili jsme Ortocentrum a opatrně jsme obešli jeho trojúhelník. Pak jsme se srdečně přivítali s Ceviány. Všechny tři se neustále snažili protnout v jednom bodě a bylo zajímavé pozorovat, jak se jejich koncové Body zmítají na jednotlivých stranách trianglu. Minuly jsme Eulerovu přímku a postupně se seznámili se s prastarým Středem kružice devíti bodů. Málem jsme zakopli o Gaussovu přímku, která se nehezky rozvalovala přímo uprostřed pavilónu. Morleeyův trojúhelník na nás moc esteticky nepůsobil, i když se tvářil jako by byl  rovnostranný. Konečně jsme dorazili k jedné ze Symedián. Lemoinův bod nám nevěnoval vůbec žádnou pozornost a tak jsme mohli vyslovit svá přání. 

Yeronova poznámka: Moje přání bylo dostat se co nejdříve odsuď.

Proč nám Osa úhlu vítězně sdělovala, že  její Průsečík s protější Stranou dělí tuto stranu v poměru přilehlých Odvěsen, nám nebylo příliš jasné. Strana se tvářila, jako by se jí to netýkalo a Odvěsny se přiléhaly čím dál tím více. To nemohlo dobře dopadnout a opravdu, jak splynuly, byli jsme okamžitě z pavilónu Průsečíkem vykázáni. Při odchodu jsme ještě klopýtli o Těžiště, přepadli přes Těžnici a skutáleli se přes Přeponu. Za spílání Vrcholů A, B i C jsme spěšně opustili pavilón a poté i zahrady.